Freeride Informace Lifestyle Livigno Zajímavosti

Snow-trip v Livignu očima účastnice

Věrka Hrkalová na Snow-tripu stále měla úsměv na tváři a pozitivní energie rozdávala na potkání. Proto jsme ji poprosili, aby se s vámi čtenáři podělila o zážitky nejen z helibordingu, ale z celého týdne v Livignu.

„Když mi Vojta nabídnul možnost napsat něco o této akci, řekla jsem si proč ne, byla to super akce. V okamžiku kdy jsem začala psát první řádky, začala mě dohánět nostalgie a smutek. Přeci není možné, že to tak rychle uteklo a jsem zase v tý šedivý Praze a je 20 stupňů.

Livigno, italské horské městečko v bezcelní zóně je plné všech možných atrakcí, na které si jen vzpomenete. Přes den nevíš, kde vyplácat energii a večer přemýšlíš, kde si dáš první drink. Místo, kde každý stráví super dovolenou. Ale Snow-trip Livigno je především akce, kde se sejdou skvělý lidi s nejrůznějšími zkušenostmi a dovednosti, které nemají problém sdílet a něco ostatní naučit.

Když to vezmu od začátku, tak velice pohodlný autobus pod nadvládou našeho řidiče nás po pár hodinách odvezl do ráje zimních sportů, kde nás „delegát“ a instruktor pro lyžaře Vojta ubytoval a seznámil s nějakým programem a s instruktorem pro snowboardisty s Járou.

Ovšem největším zážitkem pro mě byl heliboarding a vše kolem této zábavy. Moje představa byla, že z nejvyššího místa sjezdovky si pro mě přiletí helikoptéra, nastoupím, po pár minutách vystoupím, zapnu batoh, prkno, přenesu váhu na zadní nohu a hurá udělat v čerstvém prašánku svou první stopu. Až na několik detailů to také tak bylo, ale co mě zaskočilo a způsobilo, že se už teď nemůžu dočkat dalšího snow-tripu? V okamžiku, kdy jsem si půjčovala „lavinový“ batoh, mě vyděsila myšlenka, že lavina fakt může spadnou. A na mě? Sevřel se mi krk a zmocnila se mě divná nálada, která odešla až s nástupem adrenalinu, který se dostavil v okamžiku, kdy nás heli nechala na vrcholku a nastalo ticho, které doprovázeli sluneční paprsky.

Později jsme se díky Ondrovi naučili, jak se chovat v situaci kdy tě lavina zasype (ano, opravdu se někteří z nás nechali zasypat a následně vykopat z cca metrové jámy) nebo když zasype tvého parťáka. Jaká byla jízda dolů se nedá popsat, snad jen, nejlepší, miluju to, nejúžasnější, na tohle nikdy nezapomenu, tady nahoře jsem fakt malá a bezmocná, hlavně nepadej a když už, tak máš dost času, aby ses vyhrabala, proč jsem tohle nevyzkoušela dřív, teď už dokážu v životě cokoliv?! Ani té laviny jsem se nebála, vždyť vím, co dělat a stejně ujedu.“

 

Věrce moc děkujeme za krásné shrnutí zájezdu a těšíme se zase na přiští rok.